Napsali o nás - 2011 - U Laušmanů: hostinec zběsilého žití otce českého šansonu


U Laušmanů: hostinec zběsilého žití otce českého šansonu

11.1.2011 - Zdroj: MFDNES | Autor: Petr Broulík

DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM - Životopisy starých hospod jsou často plné příběhů dnes už zapomenutých hostinských a štamgastů. Hostinec U Laušmanů se ve Dvoře Králové nad Labem však patří k těm, v jehož štítě je stále jméno zakladatelů a hosté mu jinak neřekli ani v dobách, kdy se na soukromé podnikatele mělo zapomenout.

A může se pochlubit také tím, že nejedno pivo a panáka oblíbeného rumu tady vypil Jaroslav Jakoubek. Muž, jemuž se dodnes přezdívá otec českého šansonu. Dvorní skladatel Ljuby Hermanové, který skládal i textoval písně pro další známé zpěváky a složil například pro Martu Kubišovou a Waldemara Matušku skvělý, leč za normalizace zakázaný duet Víc nechtěl by snad ani d´Artagnan.

Sál hostince kraloval celému městu, byl v něm i Žižka

Restaurace U Laušmanů leží v České Padharti v severním předměstí Dvora Králové nad Labem od druhé poloviny 19. století. Vystavěl ho hostinský Jan Laušman a na tehdejší dobu to byl podle historiků čin podnikatelsky poměrně odvážný.
„Protože Podharť měla necelých sto domů s 639 obyvateli a pitné vody ze starého pramene se jí dostalo teprve v roce 1875 díky jednomu z předků Jana Laušmana,“ uvádí bývalý kronikář Dvora Králové nad Labem Pavel Janoušek, který nás provede historií staré hospody ve Vrchlického ulici.

Po prvním majiteli tu čepoval pivo jeho syn Emanuel a dalším pokračovatelem roku byl potomek Jan. Od dob Rakouska-Uherska se vnější podoba hostince prakticky nezměnila. Hostinec však musel čelit a obstát v soutěži s ostatními podharťskými hospodami a tak majitelé neustále zvelebovali jeho vybavení.

„Podharť totiž měla další čtyři hospody. Klustovu pod nemocnicí, hospodu U Slunce s kuželníkem a hampejzem, Rouskovu pod památníkem T. G. Masaryka a Hakovu v Tyršově ulici. Ve všech hospodách se hostům dostalo i té nejintimnější dámské obsluhy,“ píše místní historik a upozorňuje, že u jediné Laušmanovy hospody není známo, že by kdy hostila „kněžky lásky“.

Laušmanův hostinec měl ale v Podharti výsadní postavení a vždycky si zachoval své původní jméno. Taneční sál hostince byl vyhlášený a byl konkurencí pro další dva ve městě. „Svým vnitřním vybaveným a výzdobou však předčil oba sály předčil,“ upozorňuje Pavel Janoušek.

„Stěny tanečního sálu zdobila poprsí našich národních velikánů, například Františka Palackého nebo husitského vojevůdce Jana Žižky. Majitel později k sálu přistavěl prostorné jeviště pro divadelní představení a hudebníky. Vždyť dechové orchestry pánů Kejklíčka, Mühlbauera, Vlka a hasičů bývaly mnohočlenné a vyžadovaly velký prostor,“ říká badatel.

Dík, že nemluvíte o politice. A Stalinovi zdraví

V hostinci se čepovalo Klazarovo pivo, což byl královédvorský pivovarník a jeho pivovar zanikl až v 70. letech minulého století. Na čepu bylo ale i Hermanseifské pivo z Rudníku.

„Na rozdíl od dnešních výčepů se pivo pumpovalo ze sklepa z dřevěných sudů vzduchem. „Vzlykající“ pumpa byla po dlouhá léta na chodbě. Majitel královédvorského pivovaru Jan Klazar se také postaral o to, aby majitel pivní potrubí čas od času „profoukl parou“. Pavel Janoušek připomíná, že za protektorátu se čepovalo nejen v Laušmanově hostinci řídké válečné sedmistupňové pivo a to je ještě hospody dostávaly v omezeném množství.

Tehdy prý visela v lokále malá cedulka s nápisem „Děkujeme, že zde nemluvíte o politice“. Ovšem ta nemohla hospodu plnou známých a sousedů odradit. Ti si našli svou řeč, která komentovala například vývoj na bojových frontách slovy „ti jim to zas nandali“. Pouze, když přišel někdo cizí, se řeč stočila rychle na sport. „Na sklonku války se pak v hospodě zdravilo pozdrav Stálý nový zdraví“, což bylo přání vítězícím rudoarmějcům a jejich vůdci Stalinovi.

Pavel Janoušek popisuje i historické interiéry hostince: Nad vstupními dveřmi do lokálu byla hlava bradatého kozla, stěny zdobily historické obrázky, například zobrazené slavné setkání králů Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína.

O policejní hodině či parketách, které zničilo sušení obilí

V Laušmanově hostinci byly i staré hodiny, takzvané pendlovky. „Hodiny musela mít každá hospoda, protože určovaly zavírací, takzvanou „policejní“ hodinu. „Není ale žádným tajemstvím, jak se tato policejní hodina dodržovala. Tichým karbaníkům stačila zatemněná okna, hlučnější společnost se stěhovala do zadní místnosti. Nepolepšitelní hosté ale končili na ulici,“ popisuje bývalý kronikář města Pavel Janoušek. A dodává, že pendlovky od Laušmanů si nakonec odnesl jeden z pozdějších nájemců do jiného královédvorského hostince U Raků.

Všichni původní majitelé byli české národnosti s vlasteneckým cítěním. A dali tomu průchod i v lokále. Starší štamgasti vzpomínali, že se v lokále často zpívalo a že sám Laušman občas vytáhl housle a rád zpívající doprovodil. „Nesměly to však být žádné odrhovačky. Měl rád národní a lidové písně,“ popisuje Pavel Janoušek. a dodává, že o zábavu se v hostinci staral i podharťský heligonkář Olda Vyhledal svými „zednickými“ varhany, jak se heligonce přezdívalo.

V padesátých létech minulého století musel v hostinci skončit původní majitel. Z výčepu zmizelo řízné Klazarovo pivo. Sál podlehl zkáze - parketovou podlahu trvale vyboulilo uskladněné obílí, které se tu sušilo.

Přestože Laušmanův hostinec měl v době, kdy patřil pod státní podnik Restaurace a jídelny řadu horších i lepších hospodských, pod žádným z nich nedosáhla hospoda bývalého lesku. V sedmdesátých letech pak přestalo po uzavření bývalého Klazarova pivovaru v hospodě téci i královédvorské pivo. Vrátil se k němu až nynější majitel Václav Ryba. V Laušmanově hostinci točí  místního Tambora, kterého začal před dvěma roky vařit ve Dvoře Králové stejnojmenný nový pivovar.

Otec šansonu přivedl poprvé před kameru Gotta i Neckáře

Ale teď už ke štamgastovi, který je tu legendou. Ke skladateli Jaroslavu Jakoubkovi, který se v roce 1927 ve Dvoře Králové nad Labem narodil. Byl známý svými lennonovskými brejličkami a donquijotskou postavou. Klavírista, hudební skladatel, textař a básník. S Jiřím Suchým spolupracoval na prvních textappealech v Redutě, s Ivanem Vyskočilem zakládal Divadlo Na zábradlí. Stál u zrodu poetické kavárny Viola i divadla Rokoko.

To Jaroslav Jakoubek přivedl poprvé před kameru Karla Gotta a napsal mu Písničku pro Martinu, kterou Gott zpíval v pořadu Zvědavá kamera. Jenže přišel konec 60. let a Jakoubek směl pracovat tak akorát v kotelně. Písničky mohl po léta psát jen do šuplíku. Za svůj život napsal více než 350 písniček a šansonů.

Václav Neckář například řekl:
„Nebýt Jardy, tak o mně ani nevíte. Jaroslav Jakoubek jezdil s textařem Honzou Schneiderem pravidelně na představení do plzeňské Alfy. Tam si mne všimli, a tak dlouho o mně povídali Pepíkovi Vobrubovi, až mě pozval ke zkušební nahrávce s TOČRem,“ vzpomíná Václav Neckář. Dodává, že Jaroslav Jakoubek zařídil i jeho první pražské vystoupení v televizi v dnes už neexistujícím studiu Skaut. „Zpíval jsem jeho písničku o kulhavé kobyle, ale ta nahrávka se tuším už nenajde. Zato na mé první LP zpívám jeho píseň Táborák pro dva s textem právě Honzy Schneidera.“

Známý publicista Jan Petránek o královédvorském rodákovi napsal: „Jarda za největší zlo považoval lidskou blbost a dehydrataci. Proto míval téměř vždy při ruce skleničku a stejně tak pohotově na špičce jazyku aforismus. Kvalita obsahu oné skleničky většinou závisela na jeho chudé kapse, kvalita aforismů však bohudík na tom nikdy závislá nebyla,“ vzpomíná Jan Petránek.

Pavel Janoušek vzpomíná, že Jaroslav Jakoubek měl v době normalizace zakázanou Prahu. A tak pracoval ve Dvoře Králové jako jiní lidé - třeba i ve fabrice. Autor hudby pro skladatel mu dokonce prý jednou možná zachránil život. „V jídelně na mně poznal, že jsem otrávený anilínem. Nadýchal jsem se toho v práci. On viděl, že jsem zmodral, a tak mne hnal do špitálu,“ vzpomíná Pavel Janoušek.

Před čtvrtstoletím hazard a trosky, dnes hospoda a bowling

V osmdesátých letech proslul hostinec U Laušmanů také jako tajná herna hazardu. Hrálo se v něm takzvané „plátýnko“, česká obdoba rulety, při níž se vyhrávaly nebo prohrávaly poměrně velké peníze. „Hrávalo se v bývalé trafice a bývalém bytě Laušmanů. Od výčepu tam vedlo signalizační zařízení, ve dveřích bylo jen kukátko. A když se objevili esenbáci, dostali hráči hazardu signál. Okamžitě zhasli a ztichli. Jen příslušníkům bylo občas divné, že kolem hostince parkují fára z Prahy, Liberce, Budějovic, Hradce, ale uvnitř sedí jen hrstka místních obyčejných lidí,“ vzpomíná Václav Ryba.

Ten když v roce 1991 hostinec od rodiny Laušmanů krátce po restituci kupoval, měly historické dokumenty jako úřední datum rok 1895. „Ale už tehdy v nich bylo napsáno, že to bal dříve hostinec,“ říká Václav Ryba, který hospodu postupně renovuje. Když totiž hospodu koupil, byla hodně zruinovaná. „Hospoda byla obouchaná a měla stará rozsekaná okna. Zpočátku sem vozil pravidelně jeden můj známý do Dvora Králové z Krkonoš autobusy holandských turistů. A ti si vždy fotili, kam lezou,“ vzpomíná s úsměvem Václav Ryba, který postupně starý sál proměnil v bowling a opravil vnitřek i vnějšky hostince. Lokálu se ale snaží ponechat vizáž staré, útulné hospody.

Při rekonstrukci také zjistil, že hostinec byl třikrát přistavovaný a našel v něm i kolejnice pro zavěšené maso. „Asi tu byl u hostince i řezník,“ míní Václav Ryba, který dnes vede restauraci U Laušmanů se synem.

Nedávno strávili v hostinci s kamarády a přáteli dvacáté Vánoce. Od rána v lokále už tradičně hrála živá country kapela a domů šli chlapi až před večeří dobře naladěni. Kdo ví, možná s nimi ten den byl i otec českého šansonu Jaroslav Jakoubek.

Petr Broulík

Pivovarská prodejna

RAISOVA

tel. 499 620 103

 

facebook

facebook

twitter

Aktualita
Pivovar Tambor chystá Dárkový poukaz
25.11.2014

Královédvorský pivovar Tambor začne již brzo nabízet Dárkové poukazy. Za ně bude možné si vybrat v Pivovarské prodejně aktuálně nabízené zboží. Pro milovníky piva či sběratele upomínkových předmětů to může být zajímavý dárek pod vánoční stromeček. Hodnota jednoho poukazu bude 200 korun. Sledujte naše webové stránky nebo facebookový profil.

Chcete polotmavého J. Jakoubka v stálé nabídce?
18.11.2014

etiketa jakoubek

 

V květnu letošního roku Královédvorský pivovar Tambor poprvé uvařil k 5. výročí svého vzniku nový druh piva, polotmavou 11 J. Jakoubek. Speciál vychází z tradičních receptur českých ležáků s použitím lehce pražených odrůd sladu a speciální české odrůdy chmele s harmonickou hořkostí. Vyznačuje se plností a chutí, intenzivní chmelovou vůni. Jak by se vám líbilo, kdyby se pivo Tambor 11 polotmavý J. Jakoubek stalo součástí stálé nabídky Královédvorského pivovaru Tambor? Hlasujte na facebookové stránce Fanklubu Královédvorského pivovaru Tambor. Děkujeme.

Přihlášení k odběru novinek. Zadejte mailovou adresu.

Nákupní košík | Mapa serveru | Obchodní podmínky  Copyright © 2009 TVORBA STRÁNEK, WEBDESIGN
Spřátelené weby: Citroen - Subaru | Penzion za vodou
Odběr RSS kanálu
Pokud Vám je méně než 18 let, stránky, prosím, opusťte.